pa(j)ko

Na začátek bych chtěl pozdravit všechny, kteří stále odebírají můj nepravidelně aktualizovaný zvrhlý blog.

Nyní k samotnému obsahu článku. Dnes mi během dne přeblikla myšlenka o lidských emocích, inteligenci a vůbec vlivu těchto dvou aspektů na chování jedince.

Obecně je definováno až 7 druhů inteligence. Pro přehled to jsou například logicko – matematická, prostorová, tělesně – pohybová, hudební a tak dále.

Nechci se tu zabývat samotnou teorií jednotlivých druhů inteligence, ale převést emoce a inteligenci do praxe aneb proč lidé jednají, tak jak jednají.

Nuže emoce a inteligence. Dva rozdílné faktory, které nám napomáhají v rozhodování v různých životních situacích, ať už to jsou jednání, pokec s kamarády, sex, láska a podobně.

Začněme tedy s rozdělením. Budeme brát v úvahu 4 lidi, kteří jsou různě nadaní (což vidíme všude) a zasadíme je do pozic, ve kterých řídí a nebo komunikují s lidmi (opět nadmíru typický příklad z praxe).

1) Velká inteligence a nízká emoční inteligence

Človek je velmi inteligentní, umí skvěle určitou teorii, ale velmi špatně obstojí v praxi, jelikož se neumí “vcítit” do role subjektu, s kterým jedná nebo do určité situace.

2) Malá inteligence a velká emoční inteligence

Člověk, který je průměrně znalý teorií, avšak je z praxe dokázáno, že dokazuje lepších výkonů, jako příklad 1). Důvodem je pochopení situace a “vcítění” se například do role zákazníka. Nenabízí tak systematicky třeba špatnou nabídku, která je dána pravidly, ale vychází vstříc potřebám obou stran. Problémem je to, že se takový jedinec začne chovat sebevědomě. Důsledkem toho často bývá zavržení studia teorie (tedy učení se novým věcem) a zbude jen pouhé vycházení ze svých “emočních” dovedností. Jak jistě tušíte, není to správné.

3) Velká inteligence a velká emoční inteligence

Ideální kombinace těchto dvou faktorů. Například v pozici obchodníka je tato možnost nedocenitelná.

4) Nízká jak emoční, tak i přirozená inteligence

Tady není příliš o čem diskutovat. S jedincem na úrovni napařovací žehličky toho moc nevyřešíte.

Vše se snažím uvádět na praktických příkladech a když jsem přemýšlel, jak to udělám u tohoto článku, odpověď mi skočila sama před oči.

Zřejmě všichni neznáte seriál The Big Bang Theory ( odkaz na český fan web TBBT ), ale vyskytují se tu přesně ty postavy, které zde popisuji. Na jedné straně Sheldon (případ č. 1) ), který jedná vyloženě na základě logiky a opírá se o definice, teorii. Ovšem i přes svoji neuvěřitelnou genialitu v oboru nedokáže pochopit běžné cítění k člověku a jeho potřebám, které vyplývají z jeho emocí, citů.

Dále zde máme Leonarda jednajícího jen z části ve střední rovině. Tedy i přes svoji velmi vysokou inteligenci z části chápe ostatní “průměrné” lidi a jejich běžné “emoční” potřeby.

Postava nazývaná Penny, která v seriálu hraje roli běžné venkovské holky s IQ kolem 90 a jedná jako “běžný člověk” je téměř kapitolou sama pro sebe. Postrádá tedy převážně přirozenou inteligenci. Ovšem její síla tkví v tom, že dokáže lidem porozumět, vžít se do problémových situací a pomoct. Má tedy více emoční inteligence, než Sheldon.

Jak jste si všimli, tak ani v seriálu se nenachází “dokonalá” volba, tedy skvělá emoční i běžná inteligence. S touto “možností” se narodí dle mého opravdu jen pár lidí.

Za sebe mohu říct, že rozhodně cítím přebytek emoční inteligence nad běžnou, ovšem tím vyvracuji fakt, že by snad má běžná inteligence pokulhávala .

Je až neuvěřitelné, jak se dá jednoduše napsat článek o tak běžných věcech jako jsou vaše emoce nebo inteligence. Přitom na to stačí trocha kreativity a přehled…. váš Pajko

Líbil se vám článek ? Zalinkujte jej!