K samotnému tématu, oč vlatně půjde ? Přemýšlel jsem, jak je dnešní společnost postavena (co se týká vztahů) a přišel jsem k nepříjemnému zjištění. Nuže začneme…

Jak to bylo dřív… ?

Pěkný příklad „kvalitního“ vztahu můžeme ještě pozorovat u našich rodičů a rodičů našich rodičů. Generace 25(-30) let a níž je dle mého zkažená novou dobou. Možná až moc odvážný názor, ale zkusím si ho obhájit níže.

Co je „kvalitní“ vztah ?

To je když se najdou dva a zůstanou spolu až do smrti.

Jak to funguje v dnešní době ?

Zasaďme se nyní do role 15leté dívky a 20 letého kluka nebo klidně 17leté holky a 18letého kluka…nějak si to namíchejte, dle libosti do toho 20 roku cca.

Já uvedu příklad 15leté holka a 20letý kluk. Začínáme se dostávát pomalu k jádru věci. Nechápu dnešní dobu, která tolik pobízí lidi měnit a nebo nedoceňovat lidské hodnoty, lépe řečeno hodnoty ve vztahu. Představme si tento pár, který spolu například chodí 5 let. Vše skvěle funguje, holce je už 20let, klukovi 25… oba za sebou mají krásných 5 let vztahu.

Jenže nastane změna a to například (pravděpodobněji) u dívky. Po skvěle fungujících 5 letech začne vidět ve vztahu překážku, určitou brzdnou dráhu pro svůj život a vztah se ubírá do trosek.

Nyní zamyšlení. Proč tomu tak je ? Co dnešní lidi žene do tohoto stavu. Kdy nedocení chování protějšku, který za ním stál celých 5 let. Mají potřebu hledat nového partnera, proč ? Jde o zkušenosti ? Odpovím si sám. Je tu poměrně velká šance, že člověk ve 20 letech zažije určitý zlom /škola/zaměstnání/ a to ho odvrátí od hodnot, které do té doby  preferoval. Může se stát, že nastane i odklon od souhry s partnerem, protože jeho hodnoty zůstaly nezměněny nebo jsou nepatrné. V případě 25letéh kluka poměrně stabilnější, než u 20leté holky.

Nicméně není to důvod k tomu, aby člověk začal uvažovat sám nad sebou a zahazoval 5 let kvalitně prožitého vztahu jako dobře vylízaný kornout od kvalitní zmrzliny. Otázka v tomto případě zůstává nezodpovězena. Stejně tak jako příchod do nového prostředí, příchod dítěte, úmrtí v rodině a jiné výraznější události, by nikdy neměly dávat páku na ohnutí stability vztahu.

Tento případ bych uzavřel, každý si nad tím udělal svůj názor.Přejdeme k další možnosti. A to je situace, že vztah pro 25letého kluka a 20letou dívku neměl šanci a oba se rozešli, respektive to jeden z nich ukončil. Oba zahodili 5let vztahu a jak se říká „jdou dál“. Jenže situace je dle mého ještě horší, než kdyby spolu zůstali.

Muž:

Kluk, říkejme už raději chlap, ve 25letech může hledat slešny povětšinou stejně staré a nebo zákonitě mladší. Jenže se dostává do kategorie, kterou jsem popsal výš. Holka, která si každý půlrok přehodnotí určité své postoje. Oplývá svým nejlepším věkem, mnohdy se nechce příliš vázat. užívá si života. Má smysl si s takovýma začínat ? Má smysl rozvíjet vztah u 22leté slečny, která dnes povětšinou dělá vysokou školu, chodí na pařby a nerada se pevně váže ke vztahu ? Ano, jsou výjimky, ale kolik ? K tomu připočtěme požadavky na vzhled, chování, osobní styl, mnohdy třeba i  nekuřačka, vzdálenost bydliště, vzájemnou časovou dostupnost a… a jste vážení na čísle, které vyjádříte na jedné ruce. Ano, tolik si můžete dovolit partnerek podle vašich představ. A teď si k tomu připočtěte velmi důležitý fakt – chce vás ta holka ? Chce od toho vážnější vztah ?

V jaké se ocitá situaci muž je víc než jasné. V té době si může říct – zlatý vztah s mojí bývalou.

Poznámka: Muž se může dostat do výhodně situace tehdy, pokud je dle mého starší (28+) a je jistým způsobem zaopatřen. Pak je zde možnost, že najde ženu, které očekává jistotu a později i rodinu. Ovšem tohle na mě působí jako „potřeba obou partnerů“, nikoliv nezávisle utvořený vztah, který sam „překvete“ do rodiny.

Žena:

Situace u ženy je poměrně lepší než u muže. Holka má za sebou 5letý vztah, spoustu zkušeností, které jiné holky nemají a především – je mladší než její bývalý partner. U žen totiž platí pravidlo, že s přibývajícím věkem mají širší a kvalitnější výběr směrem nahoru, tzn., že vlastně mají šanci mít lépe zaopatřené partnery. Tohle pravidlo ale pro tento případ vypusťme, i když je mnohdy tak rádo uplatňováno . Dejme tomu, že žena ještě studuje nebo i pracuje. Je nevázaná životem. Partnera si už jen podle svého uvážení může vybrat mladšího nebo staršího. Mladšího většinou na hrátky nebo volnější vztahu(=je sice zamilovaná, ale nic si neplánuje, neuvažuje o závazcích do budoucna apod), staršího na vážný vztah (no řekněte, který starší muž by nechtěl věrnou mladou holku do života?:-). Tohle jsou bohužel jasné výhody v dané situaci pro ženy. Kdyby v této situaci byl kluk, tak se ocitáme opět na začátku (je mladý, hledá si mladší holku=> později dospěje=>situace se opakuje), tnz., že muž je obecně v zamotaném kruhu. Už to v tom začínáte vidět ? Nedá se proti tomu bojovat .

Oba:

Muž i žena mají 5leté zkušenosti se vztahem, které můžou uplatňovat dále. Někdo by mohl navrhnout, že muž má výhodu v tom, že si může mládi užívat na známosti na jednu noc, ale to může i žena (a daleko lépe). Bohužel toto není obsah tohoto článku. Tento článek se zaměřuje na vztah a pozici muže a ženy při jeho hledání. Při tom se bavíme o vážnějším vztahu, kde oběma nejde o to, aby spolu chodili, že nikoho nemají, ale zároveň nevidí jasně napsané „za

5 let budeme mít děti a dům). Jde o vztah, který má vydržet a z kterého ideálně vznikne později rodina.

Na závěr/shrnutí:

Téma by se dalo ještě podrobněji rozvinout, ale není to myslím zapotřebí. Dle mého jsou muži v jasné nevýhodě co se týká žen (platí pro demonstrační situaci, kterou jsem popsal). Samozřejmě i pánové mají navrch, ale až v pozdějším věku, kdy jsou zaopatřeni a u žen budí vidinu jistoty pro budoucí rodinu. Ženy jako takové mají velmi silné manipulační schopnosti vzhledem ke svým „potřebám z života“, do který patří i vztahy jak vážné tak i na jednu noc.

Můj pohled může u některých rozpaky a nesouhlas, proto vás žádám, aby jste se o svůj názor podělili v diskuzi.

Přiznávám, že jsem trochu konzervativní, ale dle mého je tohle realný pohled na současný svět vztahů, který se nedá srovnávat se vztahy za dob našich rodičů a babiček. Rodičů, kteří měli pevné pouto od 16-20 a vydrží spolu do dnes…co je pak tenkrát udrželo …. (?).

Líbil se vám článek ? Zalinkujte jej!

Účelem tohoto článku je podat můj pohled na vztahy ve škole právě vám, kteří nevíte a nebo jen polemizujete stejně jako já, co je dobré a co ne. Bude se jednat o krátké zobecnění situací na základní, střední a vysoké škole.

Bohužel lásce nemůžeme moc nakazovat, a tak se stává, že se nám urodí nějaký ten vztah ve třídě. Zpravidla to bývá po startu školního roku nebo časem, až na sobě oba poznají, že mají spoustu společného. Ovšem tady není vůbec žádný problém v jednotlivcích, problém je v davu. O různých triviálních situacích davové psychiky bychom mohli psát do aleluja, tady se tomu vyhnu.

Ať už máme tedy záměry sebelepší musíme počítat s tím, že na základních a středních školách si moc dobrého se svojí spolužačkou neužijeme. Zajisté, nastávají i výjimky, ale to tak půlprocentní .

Cesta peklem – Základní škola

Ať už se to zdá nebo ne, tak na základní škole si máte co vytrpět. Mluvím z vlastní zkušenosti. Konec osmé třídy a průběh deváté mě doprovázel občasnými poznámkami na můj vztah s kamarádkou z vedlejší třídy. Už jen samotný fakt, že nebyla přímo z mé rodilé třídy, a přesto to dělalo problémy. I přesto, že náš vztah byl samozřejmě vyloženě jen na vysoké komunikativní úrovni a ostatním nepochopitelně připadalo, že spolu něco máme . Já využívaje kamarádčiny náklonnosti a jejího půvabného těla, nevyjímaje její obsáhlý hrudní koš, jsem těžil ze situace a stavil se do role náčelníka kmene můžského osazenstva tehdejších paniců . Nicméně, abych situaci nezlehčoval – ať už to bylo tenkrát nebo v této době  – lidé (dav) jsou pořád stejní a nenechají vás v klidu. Způsobouje to především nevyvinutá psychická mentalita, která jak sami víte, nemá nic společného s fyzickým věkem.

Blýská se na lepší časy – Střední škola

V tomto období nemůžu vycházet z nějakého velkého osobního poznatku, jelikož jsem vedl dlouhodobý vztah a nelítal jsem venku po ženských .  Střední škola je obecně známa doznívajícím nedokonalým mentálním věkem ( u některých se to táhne až do 30 let a více) čili pubertou. I když už na vás netroubí celá třída co to dělám s tou holkou, jde očekávát, že se vždy najde pár paniců, kteří vám chtěji vaši radost pokazit nejrůznějšími fámy na škole. Zajisté vás napadne proč nedát tomu ubožákovi po škole do držky ? Je to samozřejmě řešení, ale pokud už někdo tak vyrypuje, tak asi ví do čeho jde a v jaké on sám je oproti vám pozici (vetšinou vychází jako výhodná pro něj, v úvahu například fyzická síla ). To jsem ale odbočil. Máte zde nevýhodu pravidelné a především povinné docházky. S přítelem / přítelkyní se vidíte pořád a neyřáděné flirtování na klíně tomu moc ve třídě nedopomáhá . Kolem a kolem shrnuto – na „střední“ máte povětšinou nerozumné pubertální celky, které jsou stejně v té době přelétavé, čili každý/každá chce poznat nějaký vztah, který si buď užije dlouho nebo krátce. Jisté je, že spolužák není pro obě strany nic ideálního.

Konečně ráj ? – Vysoká škola

Když se řekne vysoká škola každému se vetšinou vybaví svoboda učení. A opravdu to tak je. Na přednášky totiž většina studentů stejně kašle a jde radši sednout do hospody nebo na kolejnetu stahovat nové divx filmy, porno, MP3 hudbu a jiné užitečné studijní materiály . Vysoká je první a poslední možností, jak se jednoduše seznámit s ženským osazenstvem, aniž byste musel vyvíjet velké úsilí. Po nastoupení na VŠ jsem za 14dní zpracoval svoji pohlednou spolužačku a přitom jsem skoro nic nemusel dělat v porovnání s tím, jakou bych musel vynaložit nejistou energii do holky například na diskotéce či v knihovně. Je dobré mít na mysli, že pokud se pohybujete lidově po akademické půdě, máte o ženy vystaráno. Stačí najít jen k sobě rovnou s trouchou zájmu. Zde se totiž každý už proměnil na dospělého (viz maturita ) a jen tak každý nemá zapotřebí si budovat špatné ego mezi lidmi, kteří už vědí co chtějí a nějaké puberťácké výlevy mají v převážné časti za sebou. Vztah se zde bere s respetem. Jedna má známá má dokonce vztah se svým učitelem. Podle ohlasů s tímto nemá vůbec problémy. Proč také ano ? Lidé takto vyspělí si už řeknou „Jeho /Její věc„.

Abych to shrnul, VŠ je pro nás lovce přijatelnou a úrodnou půdou. Takže pánové, nestyďte se a chopte se jakékoliv šance (ať už je krátkodobá nebo dlouhodobá . A nezapomeňte profesorkám pročechrat jejich staré kožichy…. když se blíží ta zima .

Líbil se vám článek ? Zalinkujte jej!

Tak snad mi pozitivní nálada do psaní tentokrát vydrží déle a především budu mít čas na zajímavé „úlovky“ situací z praxe a tím pádem i podklady pro tvorbu článků .

Váš Pajko

Pozn: Takto psané mini-články budou automaticky řazeny do kategorií „bleskovky„.

Nyní k samotnému obsahu článku. Dnes mi během dne přeblikla myšlenka o lidských emocích, inteligenci a vůbec vlivu těchto dvou aspektů na chování jedince.

Obecně je definováno až 7 druhů inteligence. Pro přehled to jsou například logicko – matematická, prostorová, tělesně – pohybová, hudební a tak dále.

Nechci se tu zabývat samotnou teorií jednotlivých druhů inteligence, ale převést emoce a inteligenci do praxe aneb proč lidé jednají, tak jak jednají.

Nuže emoce a inteligence. Dva rozdílné faktory, které nám napomáhají v rozhodování v různých životních situacích, ať už to jsou jednání, pokec s kamarády, sex, láska a podobně.

Začněme tedy s rozdělením. Budeme brát v úvahu 4 lidi, kteří jsou různě nadaní (což vidíme všude) a zasadíme je do pozic, ve kterých řídí a nebo komunikují s lidmi (opět nadmíru typický příklad z praxe).

1) Velká inteligence a nízká emoční inteligence

Človek je velmi inteligentní, umí skvěle určitou teorii, ale velmi špatně obstojí v praxi, jelikož se neumí „vcítit“ do role subjektu, s kterým jedná nebo do určité situace.

2) Malá inteligence a velká emoční inteligence

Člověk, který je průměrně znalý teorií, avšak je z praxe dokázáno, že dokazuje lepších výkonů, jako příklad 1). Důvodem je pochopení situace a „vcítění“ se například do role zákazníka. Nenabízí tak systematicky třeba špatnou nabídku, která je dána pravidly, ale vychází vstříc potřebám obou stran. Problémem je to, že se takový jedinec začne chovat sebevědomě. Důsledkem toho často bývá zavržení studia teorie (tedy učení se novým věcem) a zbude jen pouhé vycházení ze svých „emočních“ dovedností. Jak jistě tušíte, není to správné.

3) Velká inteligence a velká emoční inteligence

Ideální kombinace těchto dvou faktorů. Například v pozici obchodníka je tato možnost nedocenitelná.

4) Nízká jak emoční, tak i přirozená inteligence

Tady není příliš o čem diskutovat. S jedincem na úrovni napařovací žehličky toho moc nevyřešíte.

Vše se snažím uvádět na praktických příkladech a když jsem přemýšlel, jak to udělám u tohoto článku, odpověď mi skočila sama před oči.

Zřejmě všichni neznáte seriál The Big Bang Theory ( odkaz na český fan web TBBT ), ale vyskytují se tu přesně ty postavy, které zde popisuji. Na jedné straně Sheldon (případ č. 1) ), který jedná vyloženě na základě logiky a opírá se o definice, teorii. Ovšem i přes svoji neuvěřitelnou genialitu v oboru nedokáže pochopit běžné cítění k člověku a jeho potřebám, které vyplývají z jeho emocí, citů.

Dále zde máme Leonarda jednajícího jen z části ve střední rovině. Tedy i přes svoji velmi vysokou inteligenci z části chápe ostatní „průměrné“ lidi a jejich běžné „emoční“ potřeby.

Postava nazývaná Penny, která v seriálu hraje roli běžné venkovské holky s IQ kolem 90 a jedná jako „běžný člověk“ je téměř kapitolou sama pro sebe. Postrádá tedy převážně přirozenou inteligenci. Ovšem její síla tkví v tom, že dokáže lidem porozumět, vžít se do problémových situací a pomoct. Má tedy více emoční inteligence, než Sheldon.

Jak jste si všimli, tak ani v seriálu se nenachází „dokonalá“ volba, tedy skvělá emoční i běžná inteligence. S touto „možností“ se narodí dle mého opravdu jen pár lidí.

Za sebe mohu říct, že rozhodně cítím přebytek emoční inteligence nad běžnou, ovšem tím vyvracuji fakt, že by snad má běžná inteligence pokulhávala .

Je až neuvěřitelné, jak se dá jednoduše napsat článek o tak běžných věcech jako jsou vaše emoce nebo inteligence. Přitom na to stačí trocha kreativity a přehled…. váš Pajko

Líbil se vám článek ? Zalinkujte jej!

Napíšu zde asi první článek, který bude víceméně o mně. Musel jsem se trochu opít, abych si rozvázal jazyk(někteří mí známí totiž tento blog navštěvují). Dnešní témata jsou dvě, respektive tři.

• moje minulost
• moje současnost
• sex a vztahy

Všechny tyto body se pokusím propojit a zároveň o sobě něco napsat. Doufám, že tento článek právě vám pomůže získat nadhled nad situací, v které jste se mohli dříve pohybovat nebo stále pohybujete.

Nejprve v kostce. Jsem člověk, který je na jednu stranu dobrák, slušně vychovaný a od některých holek dokonce nazýván gentlemanem. Na druhou stranu ve mně dřímá druhá polovička. Polovička, která myslí jen na sex, nevázaný sex a samé – lidově řečeno – prasárny.

V minulosti jsem poznal jednu z dívek, která mě dostala doslova na kolena. A to byl ten problém přátelé. Nesmíte se totiž nikdy uchýlit do situace, kdy ztratíte kontrolu sami nad sebou. Ale o tom až někdy jindy. Proč to zde zmiňuji ? Dostávám se totiž k jádru věci. Protože člověk, který je závislý na partnerovi se bojí samoty. Partnera využívá jako prostředek k identifikaci sama sebe a nedovede si už vůbec představit, že by někdy mohl žít bez něho. Ke své partnerce/partnerovi se chová často submisivně, aby předešel možným konfliktům. Jednoduše situace žehlí, ale při tom sám sobě lže. Obecně si můžeme položit jednoduchou otázku, co se děje tedy s okolím ? Ztrácí ho. Kamarádi se odsouvají do pozadí zájmů, žijeme jen pro jednu osobu. To je ale špatně! Nemůžeme se pak divit, že býváme přecitlivělí ke kritice, těžce neseme odsouzení a neumíme se proti tomu dostatečně bránit. Tady bych se zastavil. Zde mám ještě místy problémy. Ano, byl jsem taky takový. Ale když píšu tento článek, můžete se sami přesvědčit, že jsem se dostatečně poučil. A to je to nejdůležitější – povznést se nad věc a pochopit příčiny, chyby,atd… Ale teď zpět. Přijde krize ve vztahu a co teď? Takový jedinec se neumí vůbec bránit. Dojde k hádce a on/ona má už problémy se soustředěním, nemůže pracovat. Jediné co má na mysli je řešení onoho problému ( i když se jedná o zanedbatelnou věc, která časem odezní) neustále ji musí řešit dokola a dokola. Což vůbec nepřispěje k zlepšení situace ve vztahu.

Následující text zní jako bych v minulosti vyhledal psychologa nebo se připojil do určité sekty, která by mi problémy pomáhala vstřebávat trochu netradičním způsobem. Není tomu tak – poučte se také!

Ale teď něco o mé druhé polovičce, o které mnozí neví. Jedná se o prasáka první třídy. Prásáka, který se naštěstí vůči okolí neprojevuje a dusí v sobě všechny nekalosti. Je pravda, že některé úchylky se časem promítají do vztahu, ale to bych už příliš odbočil. Dnešní téma jsme si stanovili na sex a vztahy a moji špatnou půlku. Dle mého trpím nepřímou závislostí na sexu. Stejně tak, jako jsem popsal svou „vyléčenou“ patologickou závislost na vztahu o pár řádků výše, tak teď chci něco napsat o sexu. Začalo to v rádoby pubertě, kterou jsem si upřímně ani neprožil, jelikož jsem měl vždy hranici inteligence o kus dál než mé okolí (až na drobné výjimky). To mi však nebránilo myslet na sex a jeho nejrůznější variace. Když vynechám školu a s ní spojené materiální učení, které z 90% nevyužíváme, tak jsem poměrně aktivní samouk, co se týká sexu a vztahů platí trojnásob. Ona má závislost na sexu se samozřejmě projevuje utkvělou touhou po pohlavním styku, která často vede k promiskuitě. Mnozí ví, že orgasmus poskytuje euforii a chvilkové uvolnění. To se dá přirovnat například k účinkům alkoholu nebo jiné drogy. Opět obecně – někdo si rád dá šlehu marihuany a někdo si raději pořádně zapíchá . Stejně tak jak alkoholik trpí depresemi, tak i sexuálně závislý se může potýkat až přímo s apatií. A jsme u dalšího kousku skládanky. Nutnost mít sex za každou cenu vede u jistých lidí k touze seznamovat se na internetu – tedy přímo seznamovaní za účelem sexu. U mnohých lidí nebývá vůbec tato myšlenka realizovatelná v jejich nitru (= prostě na tuto možnost nemají ani pomyšlení). U zbytku to většinou končí tragicky.

Jen si prosím uvědomme, že sexuálně náruživý člověk nemusí být na sexu přímo závislý. To je například můj případ. Toužím po tom jak to jen jde (nejde teď jen o to „s jednou osobou“), přesto takový nejsem. Na začátku tohoto článku se zmiňuji o mé kladné polovičce. Ta na(ne)štěstí vyhrála. Proto také nechodím po diskotékách a neohýbám holky v parku. „Nepoužiji a neodhodím„. Mé dobré já vyhrává.

Děkuji za překousnutí poměrně obsáhlého článku. Psal jsem na začátku – budete si to muset přebrat každý sám podle sebe. Těším se na vaše komentáře, jako vždy.

Líbil se vám článek ? Zalinkujte jej!

Velmi často se zaobírám otázkou mladých holek, dívek( berme kategorii cca 15-18 let), jak vůbec žijí dnešní život oproti nám. Na rovinu, není mi 30, ale není mi ani 18 . Ale ať už jde o jakýkoliv věk, jedna věc zůstává a to je naivita holek. Následující text bude možná trochu „tvrdě“ a „vulgárně“ pojat, protože tak docílím jasnějšího pochopení Vás čtenářů ( a bez trochu koření by to taky nebyl už můj blog ). Již teď je mi jasné, že každý na to bude mít jiný názor, proto prosím směřujte vaše postřehy do komentářů.

Chce se mnou chodit, je to bezva kluk…

To si říká každá holka, která pozná kluka a ten se jí vcelku líbí a kluk s ní flirtuje. Běžná věc od pohledu. Ale vezmeme to trochu z jiného úhlu na věc. Oč jde dnešnímu klukovi ? Přece každý to ví i rodiče to občas při konverzaci prohodí. Jde o to poznat holku a vyspat se s ní ( z pohledu kluka). Nemám to nikomu za zlé. Jde spíš o to, co si holka v tu chvíli myslí (prosím vynechme holky „šukny“, které dávají téměř na potkání), jaký ten kluk asi je, jaký o ni má zájem.

„Chce se mnou jít do kina, je tak pozorný“

Není to tak. Holky věří neustále v to, že kluk jde s holkou do kina, pokecat ke stolu, jen kvůli tomu, že je příjemná společnice? Ale běžte! Hlavní faktor, který kluka láká na holce je to, jak vypadá a že se mu prostě po čertech líbí . Netahá se s ní po kinech, klubech z důvodu, že se s ní dobře kecá ( protože se kecá dobře s každou druhou), ale proto, že chce smočit kolík, v tom je to přátelé.

Ale holka ne a ne uvěřit, jak to ve „skutečném světě“ chodí… Ano, … dobře, … seznámí se , pak nastane flirt, konečně dojde na máčení kolíku, ale za jakou cenu? Ta holka to chce tak či tak, proč jsou tak hloupé? Aby „nedali“ každému druhému? Blbost! Protože tráví svůj čas s klukem, který je nějak zajímá = počítají později se sexem. Ve zkratce- vše je předem dané, že se stane. Pokud ovšem nenastane něco, s čím se nepočítalo (na obou stranách) a zásadně to změní situaci jednoho z „partnerů“.

V tom je celé kouzlo problému . Snad jsem některým pootevřel oči, snad u některých vzbudil kritiku. Jisté je jedno – jedno z toho najdu v komentářích .

Líbil se vám článek ? Zalinkujte jej!

Osobně jsem člověk velmi tolerantní, který nekritizuje homosexualitu, registrované partnerství, různé úchylky, styl hudby, a tak dále. Jenže co je moc přátelé, to je moc . Když tak jdu po ulici a potkávám mladé pubertální děcka, které si myslí, že zapadli mezi současnou hip-hop scénu, mám někdy chuť vraždit. S debilním výrazem ve tváři, kterou jim zakrývá stín od rovného kšiltu – nic lepšího Vám po ránu nezvedne náladu… Nosí pravděpodobně i zrcátko, aby docílili správného natočení kšiltu o 45° . Ale tito mladí rádoby „hip-hopeři“ si neuvědomují, že takto ničí současnou hip-hop scénu nebo jí minimálně poskvrňují. Hip hop jsem poslouchal aktivně půl roku a za tu dobu mě prošlo pod prsty spousta alb. Jedno však vím jistě. Hip-hop není hudba, ale kultura. S hip-hopem se nikdy nespojovalo oblečení. Nevím proč se tedy každý „blbec“ dívá tak zdegenerovaně. Lidé, kteří nosí na hlavě rovné kšilty budou první, kteří okusí módu „hoven-na-hlavě“. Přeji Vám příjemný zápach…

btw: O tom, že hip-hop je kvalitní Vás může přesvědčit následující song.

O čem je mé mini-story? Máte přítelkyni, docela vám to klape a náhle se objeví kamarád přítelkyně. Vaše holka se začne po čase vymlouvat na své kamarády, trávíte spolu méně času, vznikají hádky. Klasická timeline.

Já jsem se naštěstí postavil do oné role kamaráda. Ze začátku jsem si říkal, že je to fajn holka a čas strávený v její společnosti mi nedělal žádné problémy. Ovšem po čase mně napadlo zapojit svůj šarm a holku si „vzít“. Spousta lidí by teď asi vykřikovala, že jsem hajzl největšího kalibru, ale musím Vás vyvézt z míry. Onoho „šťastného“ kluka jsem vůbec neznal. Tím narážím na klasickou zápletku „můj-nejlepší-kamarád-mi-přebral-holku“. Krom toho, mé šance se poněkud navýšily tím, že jsem využil nepříliš květnatého vztahu pro mé zlé úmysly.

Jak to to tedy začalo…
Ze začátku klasická konverzace, do které jsem postupem času zapojil i narážky a hodně „tvrdé“ dvojsmysly, abych holku šokoval. K mému překvapení jsem se dostal do míst, kam jsem potřeboval- intimních záležitostí. Je až neuvěřitelné poznat holku, na první pohled tak nevinnou, jako andílek a posléze zjistit, že má přímo až úchylku na sex. Mě to ovšem velmi potěšilo, protože jsem stejný. V tu chvíli jsem vědel, že holka do postele je to ideální( jelikož jsem zažil jiný vztah, který byl s dotyčnou o poznání úplně v opačném směru, ale o tom jindy). Jak jsem tedy psal , intimní záležitosti jako zkušenosti se sexem, jeho potřeba(pozn.: velmi nadržená) , praktiky , oblíbená místa a úchylku pro „více-kluků-v-posteli“. Po přečtení předchozí věty si spousta udělá obrázek, jak lekhé jsem to měl, jelikož holka byla prostá laciná kurva, ale právě naopak. Téměř nepije, je z velmi slušné rodiny, chová se slušně a vůbec se jen tak s někým „nespustí“, aniž by ho nepoznala blíže.

Jak čas utíkal…
…tak jsem začal po dlouhých debatách poznávat, co je vlastně přítel zač a jaké má chyby. Vzhledem k mému času, kterého mám mnohem více než zaneprázdněný partner, jsem holce vrtal hlavu tím, že se mnou by mohla být častěji a vztah by tak mohl být mnohem bohatší, s více sexem. A jaké je tedy „vyvrcholení“? Nedávno mi napsala, že jedna akce, na kterou mě zvala (kde měla být i se svým přítelem) padla a prý s ní mám jít do jednoho klubu „zapařit“. Nebyl jsem proti, ale lišácky jsem narážel, „proč-tedy-nejdeš-s-partnerem“? Odpovědi se mi dostalo takové, že s ním už skončila( na její popud) a prý jim to už neklapalo.

Shrnutí….
Ano, přátelé, je to opravdu „tak jednoduché“? Myslím si, že pokud zaujmete holku a trefíte se do jejího stylu (nebo se alespoň pokusíte přizpůsobit), tak Vám žádná holka „neodolá“ – s trochou nadsázky.

Kvalitní předehra – nejdůležitější základ

Kdybych to měl tak nazvat, zde vlastně budujete základy kvalitního sexu. Partnerka není před sexem často vůbec „připravená“, pokud si o to už delší dobu neříká sama.

- Stačí jenom slova…

Asi nejlepší a nejpřirozenější začátek. S partnerkou si lehněte na postel/zem /slamník..cokoliv co je v okolí. A začněte vést běžnou konverzaci a navažte na to, jakou máte chuť na sex. Potom už jsou na řadě vaše svůdná slova. Chce to značnou dávku inteligence, aby jste se choval přirozeně, ale zároveň i rajcovně. Šeptejte ji do ucha, jak moc toužíte hladit její bradavky a přitom zapojte i ruce.

- Teď už jen ke klínu…

Jakmile partnerce vnuknete příjemnou představu, je na čase ji rozehřát jak to jen jde. Začněte se víc soustředit na její klín. Ovšem pozor. Ono kouzlo v dráždění by ztratilo význam, kdyby jste do ní hned zajeli prsty. Právě naopak. Nejlíp uděláte, když budete kroužit prsty přes její velké stydké pysky a kolem klitorisu (u nás zaužívaný název poštěváček). Dále nezapomínejte na vnitřní stranu stehen, zde i málo udělá hodně.

- Zdárně k toužebnému cíli

Teď již nic nechybí k tomu, aby jste se na partnerku vrhli v „plné síle“, za to ona už bude dokonale připravená a vy si můžete vychutnávat každé zasunutí.

- K závěru

Jak už budete zdatní ve svém počínání je zcela individuální. Každý nemůže být dokonalý a nemůže přivést partnerku běžně k čtyřem orgasmům jako já. Za nějaký čas toho ale můžete dosáhnout(možná). Vhodně kombinujte, buďte kreativní. Jedině tak sex „okořeníte“ a poskytnete si navzájem „nový zážitek“.